Kdo z nás by si nepamatoval na první školní den, kdy jsme udělali ten první krok do života. Když se za námi zavřeli dveře školy a rodiče odešli domů, první, na kom spočinul náš zrak byla paní učitelka ( nebo pan učitel, ale ten u nás bohužel není, takže dál jen v ženském rodě ), která se na nás vlídně usmála a usadila nás do školních lavic. A na ten milý úsměv a krásné jedničky do notýsku nezapomněli žáci  6.B, kteří pěknou písničkou  Tři čuníci právě potěšili paní učitelky z prvního stupně. Přihlížející prvňáci si tak mohli vzít příklad, až jednou budou taky velcí. Přidávám se i já.